První kilo (startovní čára 830 g)
Je vůbec možné, že se tolik štěstí vejde jen do jednoho kila? 19. června 2018 - to je ten den, kdy jsme si připíjeli na malou Ellu, naši malou statečnou bojovnici, která vážila pouhých 830 gramů při narození. Ta cesta k jejímu prvnímu kilu byla, jako bychom prošli horami, nekonečně dlouhými a strmými, bez konce v dohledu.
Ella musela během svých prvních dnů života podstoupit kortikoidovou kůru a několik krevních transfúzí. Dále jsme čekali na uzavření její tepenné dučeje, což bylo další obtížné kolo v tomto nekonečném závodě. Každý den byl vyplněn bojem o její přežití, její silnou vůlí a naší nekonečnou láskou.
V těchto chvílích nebylo nic jistého. Jedním z klíčových okamžiků její cesty za životem byly již zmiňované krevní transfúze, které byly na jednu stranu nadějí, ale na druhou stranu nesly i svá rizika. Bylo to, jako bychom jeli horskou dráhou s nejistým koncem, nevěděli jsme, co nás čeká za dalším zákrutem. Každá krevní transfúze byla jakýmsi křížkem naší naděje. Věděli jsme, že může přinést zlepšení, ale také jsme byli ohroženi riziky. Existovalo nebezpečí ucpání střev a dalších komplikací. Každá transfúze znamenala pro Ellu velký boj. Po jejím podání jsme často pozorovali, jak se její dech stával obtížným, a doktoři jí tak museli přidávat více kyslíku, což mělo negativní vliv na její plíce. Bylo to jako krok zpět, který nám zároveň poskytoval naději na krok vpřed. Celý tento proces byl plný výkyvů. Někdy se zdálo, že jde vše dobře, ale následující okamžik mohl přinést nové výzvy. Konečný výsledek transfuzí byl ale naštěstí vždy pozitivní. Ella získala přirozenou barvu a nashromáždila sílu, což bylo pro nás všechny nesmírně důležité.
Pamatuji si, jak jsme bojovali s jejím příjmem potravy. Ella se ne vždy cítila dobře a často se stávalo, že její malý žaludek se rozhodl odmítnout mlíčko, které jsme jí nabízeli. Pamatuji si, jak náročný proces to byl, než přijala alespoň 7 ml mléka a my jsme se nesmírně radovali. Tehdy se mi zdálo, že malý pokrok, který Ella udělala, byl zázrakem, kterým jsme byli obdarováni.
Dnes, s odstupem času, vím, že možné je všechno, a že láska, naděje a víra jsou tím, co nás drželo v průběhu této náročné cesty. Možné je porodit dítě v 6. měsíci a možné je bojovat o jeho přežití s nezlomnou sílou a odhodláním. Možné je věřit, věřit a věřit... Naděje opravdu umírá poslední, a díky tomu víme, že láska a vůle jsou největšími zbraněmi v boji za život.
Tento příběh nám připomíná, že lidská síla a odhodlání jsou nekonečné a že láska dokáže překonat i ty největší výzvy. Ella nám ukázala, že i ta nejmenší bytost může mít neuvěřitelnou sílu a že je důležité nikdy neztratit víru v možnost zázraků.